čtvrtek 27. prosince 2012

Prosincová výzva The Daring Bakers - Panettone


The December 2012 Daring Bakers’ challenge was hosted by the talented Marcellina of Marcellina in Cucina. Marcellina challenged us to create our own custom Panettone, a traditional Italian holiday bread!

Opět jsem vstala z mrtvých, abych vám mohla ukázat, co jsem zase upatlala. Prosincovou výzvou The Daring Bakers tentokrát byl italský chléb Panettone, který se v Itálii peče tradičně o Vánocích. Jedná se vlastně o kynuté těsto (a to hned několikrát) plné rozinek a kandovaného ovoce, mňam mňam. Prostě typicky vánoční věc. 
A nebyla bych to já, kdyby mi zase něco uniklo. Neměla jsem moc času, takže jsem si předem vyhradila jedno odpoledne na výrobu. Nakoupila jsem si suroviny, všechno si připravila, a konečně si pořádně přečetla recept. Ouha, těsto musí kynou přes noc v lednici. Když jsem si dostatečně zanadávala, dala jsem se do vyhledávání jiného receptu. Nakonec jsem ho našla a panettone se povedlo i tak. Sice bych možná měla přejmenovat tenhle článek na "jak jsem z panettone udělala vysokou vánočku", ale výzvu jsem splnila. Ale pokud si někdy budete chtít udělat opravdové panettone, sáhněte raději po tradičním receptu. 

pondělí 24. prosince 2012

Šťastné a veselé (první) Vánoce!


Přeji vám všem krásné a veselé Vánoce! Tenhle článek píšu celkem na rychlo, protože přesně za deset minut musím být u večeře. Nikdy jsem se na kapra snad tolik netěšila! 
Taky na poslední chvíli dobaluju dárky, jako obvykle. Doufám, že vy jste to stihli dřív a teď si užíváte vánoční pohodu :). Fotku jsem taky pořídila na rychlo přes instagram, tak doufám, že jsem vás tolik nepohoršila. Slibuju vám do nového roku, že se polepším a určitě tu můžete čekat větší změny :) 
Komu by se snad zalíbil nějaký druh cukroví, rozhodně se nestyďte napsat, recept se tu obratem objeví (můj typ jsou vanilkové rohlíčky s pekany, konečně jsem po mnohaletém zkoumání našla ty pravé rohlíčky)
Takže vám všem, co tak rádi (hahaha) čtete můj blog, přeji nádherné Vánoce, krásné svátky a spoustu cukroví v břiše do nového roku! 

čtvrtek 13. prosince 2012

Pepparkakor


Tak konečně první příspěvek na blogu s cukrovím! Možná si říkáte, co blbne, vždyť už je pozdě na pečení, obzvlášť u perníčků (dozvíte se dále). Jenže, tohle nejsou jen tak ledajaké perníčky. Papparkakor pochází ze Skandinávie, konkrétně ze Švédska. Jejich název vznikl díky pepři, který se do nich přidává. Jedná se o další obdobu našich perníčků, ale osobně mi tyhle zachutnaly víc. Jsou daleko víc voňavější, už po třech dnech v plechové krabici jsou krásně křupavoučké a chutnají skoro stejně jako ty, kterých jste si určitě někdy nabrali plnou hrst z krabice s ochutnávkami v Ikee (pokud ne, myslím že do konce roku to nenapravíte, protože je tam teď o Vánocích šíleně narváno).

Zvolila jsem švédskou variantu proto, že na mě poslední dobou lezla až nebezpečně nacionalisticky tradičně česká nálada, což jsem nějak potřebovala rychle srovnat do latě. 
Recept jsem použila od CHEZ Lucie, zaprvé protože ho má od Švédky (od lokálů je to vždycky nejlepší), za druhé protože se mi líbilo jak to napsala, a za třetí má taky formičky z Ikey, takže proto.

Ještě bych chtěla dodat, že pokud hodláte tlouct koření v hmoždíři, nedělejte to. Nebo respektive můžete, ale jen pokud to umíte a nebo si chcete rozhodit nervy tak na půl hodiny. Všichni říkají, jak je daleko lepší  si to hned natlouct, čemuž naprosto věřím, ale stejně blahořečím tomu, kdo začal prodávat mleté koření.


úterý 27. listopadu 2012

Listopadová výzva The Daring Bakers: Twelve days of cookies

Holiday season is the time for sharing and Peta of Peta Eats is sharing a dozen cookies, some classics and some of her own, from all over the world with us.
Listopadová výzva The Daring Bakers mě tentokrát moc nenadchla. Sice naším úkolem byly sušenky které miluju, bohužel z udaných receptů mě neoslovil ani jeden. Ráda si totiž dělám věci po svém. Úkol byl upéct alespoň jeden druh sušenek podle udaných receptů a jeden vlastní oblíbený.
Po dlouhém vybírání jsem nakonec z receptů vybrala německé perníčky Lebkuchen. Jsou dost podobné těm našim, ale na rozdíl od našich jsou polévané cukrovou polevou a přidávají se do nich mandle. 
Jako druhé jsem si vybrala sušenky, které chci už zkusit hrozně dlouho. Matcha green tea cookies, což jsou japonské sušenky ze zeleného čaje. Pořád mi z mého dětského období zůstala jakási láska k anime a Japonsku, takže cokoliv v čem je zelený čaj beru bez rozmyšlení. Zkoušela jsem veganskou verzi s jablečným pyré, ale klidně ho nahraďte žloutkem. Pokud by vás zajímal originální recept, najdete ho tady.
Japonci vytrvale do všeho pečení strkají již zmíněný zelený čaj Matcha. Jedná se o druh čaje, který má práškovou konzistenci a svědomitě plní i funkci potravinářského barviva. Má svojí specifickou chuť, kterou mám hrozně ráda, ale ne každému to chutná. Sehnala jsem ho v Japa shopu na Dejvické, ale vím že ho mají i v Oxalis nebo Horoskopu po malých pytlíčcích.

neděle 25. listopadu 2012

Kinder mléčný řez


Ještě si pořád pamatuju, jak jsem tak do osmi let z táty na každym nákupu vyškemrala nějakou podobnou dobrotu od Kinder. Mléčný řez, Paradiso, Pingui... Celkem mi to bylo jedno, hlavně že jsem něco ulovila. Do dneška si dokážu představit, jak to chutná, i když jsem to "pravé" neměla třeba pět let. A určitě je to tím, že je to fakt šílená dobrota. I když je plná všelijakých ztužovadel a nesmyslů, které by tam vůbec neměly být. A proto zkuste tenhle recept! Je totiž kompletně bez přídavků a konzervantů, takže je vlastně hrozně zdravý :D Takže to v klidu můžete dát svým ratolestem ke sváče, nebo si to dejte ke sváče jen vy, protože přiznejme si, zdravá svačina pro vaše děti není buchta ale jablko (ale stejně všichni dětem dávaj Brumíka nebo Delissu, aby daly pokoj) (p.s. - já bych se jim v osmi letech na ovoce taky vybodla).
Recept jsem našla na oblíbeném blogu Aneta goes yummi. Píše o něm, že je lehoučký, v čemž jí musím dát za pravdu, protože se jí úplně sám.  Ingredience jsem dala poloviční, protože teda celý obrovský plech řezů mi přijde šíleně moc.

neděle 11. listopadu 2012

Celozrnný chléb bez hnětení


Poslední dobou to tu nějak zanedbávám. Měla jsem teď docela dost školy, začala jsem už taky dokonce nějak pracovat (o tom se ještě taky někdy dozvíte :)) a aby toho nebylo málo, nabalila jsem si akrobatický skákání (konečně taky nějakej sport, kdybych pokračovala jako doteď, tak bych za nějakou dobu asi vypadala jinak :D). No nicméně jsem zpátky s novým, naprosto úžasným a příííšerně dobrým receptem.
Po nějaké době jsem se zase inspirovala u Kitchenette a musím jí věnovat všechno mé uznání. Mám momentálně trochu úchylku na celozrnný chleby (asi takový, jako vám daj k salátu v Mangaloo) (tam teda vůbec maj super věci, třeba saláty :D). Nemusíte ho nijak propracovávat, hníst, a dělat podobný nepříjemnosti, nejsme přece všichni Schwarzeneger žejo. Můžete do něj dát semínka podle libosti a vůbec všechno co vás napadne. Takže tenhle chlebík je mega snadný, a taky mega dobrý. Zatim jedna z nejlepších věcí, co jsem pekla. Tak co, už jste excited?

neděle 28. října 2012

Říjnová výzva The Daring Bakers - Mille Feuille

Our October 2012 Daring Bakers’ challenge was hosted by Suz of Serenely Full. Suz challenged us to not only tackle buttery and flaky puff pastry, but then take it step further and create a sinfully delicious Mille Feuille dessert with it!


Dokud jsem nezačala vyrábět říjnovou výzvu, byla jsem opravdu nadšená. Domácí listové těsto jsem chtěla zkusit už dávno! Mille Feuille (neboli také Napoleon, žloutkové řezy,...) znamená v překladu tisíc lístků, a chutná prostě senzačně. Skládá se zpravidla ze třech plátů listového těsta proložených žloutkovým krémem, navrchu s ledovou polevou a čokoládovým zdobením. Někomu by se mohlo zdát, že chuť bude fádní, ale opak je pravdou. Budete hledat po kuchyni každý zbylý drobeček, jen proto aby vám nic z té chuti neuniklo.

Už v první větě jsem nakousla to "dokud jsem nezačala vyrábět". Musím říct, že výzva tentokrát nebyla úplně vychytaná, měla dost svých "much". Já jsem se některým vyhnula zdravým rozumem, ale některým taky ne.
Třeba žloutkový krém udaný v receptu byl prostě tragédie. Schválně jsem zkusila poloviční dávku udaného receptu a pak svůj oblíbený z Joy of Baking. Výsledkem mi byly dva úplně jiné krémy! Nakonec jsem je smíchala a bylo to ok, ale pro příště: žloutkový krém ve kterém se udává celé vejce není žloutkový krém. Množství polevy a čokolády bylo také šílené, polovina bohatě stačila. A největší problém bylo krájení. Pro mě to byl úplný horor. Pro příště tedy tvrdé okraje odříznout hned na začátku, a ne až potom, co je to sestavené. A myslím že chlazení přes noc před krájením tomu také neuškodí, právě naopak.


neděle 21. října 2012

Nejlepší jablečný koláč


Jsem si skoro téměř jistá, že každý máme doma alespoň jeden recept na svůj nejlepší jablečný koláč. Vypozorovala jsem totiž, že my Češi jsme na jablka dost zatížený, obzvlášť co se týká štrúdlů nebo třeba právě jablečných koláčů. Já mám (zatím) svůj nejlepší recept tenhle, a už dva roky ho žádný jiný nepřekonal, i když těch ostatních, co se o to pokoušely, bylo hodně. Recept už znám nazpaměť a je to naprostá jednička mezi sladkostmi u mého bratra. Našla jsem ho kdysi na Apetitu, ale postupně jsem si ho upravila po svém.
Vyfotila jsem ho ještě ve formě, a to hlavně proto, abych se vám pochlubila se svojí novou koláčovou formou od značky Le Creuset :D Dostala jsem jí od maminky, a to jsem ani nic neslavila, prostě jen tak! Takže tímto koláčem děkuji za krásný dárek :)

neděle 14. října 2012

Tatin de poires - Provensálský hruškový koláč


Tak jsem se vrátila ze "slunné" Paříže, abych vám mohla postnout tenhle úžasný recept! No dobře, jenom proto ne, ale zatím to nechme stranou. Paříž byla úžasná, deštivá a sladká. Až moc sladká. Divím se, že za ten týden co jsem tam byla, jsem nepřibrala aspoň 50 kilo. Bůh stál asi nade mnou, nebo tak nějak. Hrozně moc jsem chtěla ochutnat alespoň jeden macaron od Pierra Hermé, ale co jsem slyšela, byly jen v Galerie Lafayette, a tam jsem se už jaksi nedostala. Za to jsem svědomitě oslintávala každou výlohu Boulangerie, Patisserie a podobných obchůdků, slídila v Latinské čtvrti po zastrčených supermarketech a vyčerpaná se plazila do nejbližších pochybných podniků, jenom kvůli malé tartaletce. 

Tatin de poires jsem pekla ten den, kdy jsem odjížděla, abych uspokojila touhy početných degustátorů. Recept jsem našla v krásné kuchařce Škola provensálské kuchyně a upravila podle rozměrů formy.

neděle 30. září 2012

Narozeninový dort s karamelovou a banánovou pěnou


Tak zase po dlouhý době jsem dostala příležitost si pohrát s nějakým dortem. Strejda a sestřenice mají narozeniny skoro současně, a do toho moji rodiče slavili 17 let výročí od svatby, takže to chtělo něco víc. Opět mi pomáhala moje druhá polovina (ne, vážně nejsem schizofrenní), takže to šlo trochu víc od ruky než normálně. 
Rozhodla jsem se pro dort s karamelovou a banánovou pěnou, původně recept Dulce de Leche, ale také třeba Chez Lucie. (Hahaa, tenhle dort se stává nějak populární). Trošku jsem pozmněnila a překopala výsledný design. Inspirovala jsem se jedním dortem od Martiny Válkové, sestry mé spoluhráčkyně z orchestru :) Původně byl korpus myšlen jako sušenkový (stejný jako třeba na cheesecake), ale nakonec jsem udělala vlastní. Vy se ale rozhodněte podle toho, jak na to budete mít náladu nebo čas. Počítejte s tím, že bílé čokoládové tvárné hmoty vám trochu zbyde.
Nicméně mě mrzí, že fotky nevyšly tak jak jsem si představovala, přiznám, že jsem je fotila dost na rychlo před převozem dortu. Mimochodem, převoz přežil na jedničku.
Pokud se rozhodnete tento dort zkusit, přípravu si určitě rozvrhněte do dvou dnů, už jen kvůli chlazení a tuhnutí.

Zářijová výzva The Daring Bakers: Empanada Gallega


Patri of the blog, Asi Son Los Cosas, was our September 2012 Daring Bakers’ hostess and she decided to tempt us with one of her 
family’s favorite recipes for Empanadas! We were given two dough recipes to choose from and encouraged to fill our Empanadas as creatively as we wished!

Je už jen málo věcí co mě omlouvá. Výzvu postuji a tři dny pozdějš a kvalita fotek je naprosto na nule. Na svojí obranu ale musím říct, že jsem opravdu neměla čas.

Patri z blogu Asi Son Los Cosas nás tento měsíc vyzvala, abychom upekli Empanadu. Empanada je původem španělské pečivo, které se skládá z kynutého jakoby chlebového těsta a náplně, od sardinek počínaje hovězím konče. Určitě se dá také plnit na sladko, třeba jablky, rozinkami, tvarohem... Prostě naprosto univerzální recept, a také moc dobrý :) S těstem se tak nádherně pracuje, že jsem se s ním před kynutím vůbec nechtěla rozloučit!

Rozhodla jsem se udělat mini verze, "empanadillas". Původně je recept myšlen na normální pečící plech, ale chtěla jsem si s tím trochu víc pohrát. Jako náplň jsem zvolila kousky kuřecího masa, žampiony, cibulku a ementál.

neděle 23. září 2012

Jablečné řezy s tvarohem


Konečně se dá říct, že tu máme podzim a tak je tu další výmluva proto něco upéct. No dobře, nejenom proto. Úspěšně jsem se tím vyhnula pomáhání tátovi a bráchovi se skládáním nasekaného dříví. Už to mám vyzkoušený několik let, že vždycky když se má na podzim skládat dříví na zimu, začnu rychle něco péct. Pořád mi to kupodivu prochází, protože táta sladký miluje. Jedinej kdo mi to nežere je mamka, ale má proti sobě víc oponentů, takže já si doma pekně v teple peču a oni zase vyhladovělí konzumují :)
Řeknu vám, že psát food blog, když žijete v naší rodině, je celkem fuška. Uchránit čerstvě upečené věci před strávníkama je většinou docela boj, ne úplně nepodobný nějakému karate zápasu :D Proto sem nemůžu dávat asi polovinu toho, co upeču, protože prostě nemám fotky. To leda že bych začala fotit zbylé drobečky :)

Recept jsem objevila u Cataliny. Píše, že když byla malá, tak jí ho dělávala babička a recept je po ní. Musím říct, že přesně takhle si představuji recepty po babičkách :) Voní to domovem, a navíc mi to přišlo jako docela vhodný recept, protože jablka jsou teď v sezóně. Udělala jsem ho z poloviční dávky, ale zase jsem se trošku přecenila a použila o něco větší pekáč, než měl být. Těsto bylo teda tenčí, což nebyl takový problém. Jablek mi přišlo taky tak akorát, jenom by to sneslo ještě jednou tolik tvarohu. Přidala jsem rum, takže pokud momentálně doma vlastníte ze zásoby pravý kolkovaný Tuzemský rum, směle do toho! (Pokud ne, určitě nevadí, rozhodně lepší než se otrávit metanolem.)

neděle 16. září 2012

Battenberg cake


Zase jsme jednou jeli s rodinou na návštěvu, a tak nějak se už předpokládalo, že jim něco upeču jako dárek. Vybrala jsem si Battenberg Cake, který byl červnovou výzvou The Daring Bakers. Tím, že jsem ho už jednou dělala, jsem měla celkem jistotu a vyvarovala jsem se předešlým chybám. Navíc tenhle dortík je maximálně efektní, a přitom není vůbec složitý!
Recept připravila pro výzvu Mandy z blogu What the fruitcake?!. První Battenberg byl upečen jako svatební dort pro princeznu Victorii a jejího manžela prince Louise z Battenbergu.

pondělí 27. srpna 2012

Srpnová výzva The Daring Bakers: Pâte à Choux


Kat of The Bobwhites was our August 2012 Daring Baker hostess who inspired us to have fun in creating pate a choux shapes, filled with crème patisserie or Chantilly cream. We were encouraged to create swans or any shape we wanted and to go crazy with filling flavors allowing our creativity to go wild!

Tolik asi k blog-checking lines. Srpnovou výzvu The Daring Bakers pro nás připravila tento měsíc Kat z blogu The Bobwhites. Měli jsme za úkol vytvořit Pâte à Choux nebo-li odpalované těsto, jakéhokoliv tvaru naplněné jakýmkoliv krémem. Za vzor pro nás vytvořila krásné labutě, a mně se tolik líbily, že jsem se rozhodla tvary neměnit. 
Tohle je v pořadí moje třetí výzva The Daring Bakers. Tentokrát jsem na výzvu nebyla sama, jelikož mi pomáhala moje druhá drahá polovička, a bez ní vůbec nevím, jestli bych to nervově zvládla. Krásně jsem si totiž představovala, jak si s labutěmi vyhraju, jak je naplním nejrůznějšími nejlepšími krémy a vůbec. Nakonec jsem supěla zpocená nad druhou várkou odpalovaného těsta, protože první úspěch dopadl asi takhle:

Švestkový kynutý koláč


Na začátek vám musím ujasnit jednu věc. Nenávidím koláče z plechu. Připomínají mi typickou českou buchtu, co dům dal, hlavně to všechno splácat dohromady. Proto většinou i tradičním koláčům dávám kulatou formu, ale tentokrát jsem podlehla. Ne plechu, ale tátovi. 
Aby bylo jasno, můj táta naprosto miluje švestkový kynutý koláč. Pořád mi básnil o tom, jak ho dělala jeho babička a jak snědl půl plechu na posezení (neuvěřila jsem, dokud jsem to neviděla na vlastní oči :D). Když děda před dvěma týdny začal z chaty vozit asi tuny švestek, svolila jsem, že tátovi koláč udělám, ale kulatý. Načež se roztrhla hádka, ze které jsem vyšla jako poražený. Takže je teda z plechu, no. 

Domácí housky


Asi taky znáte tu situaci, kdy ráno (odpoledne, večer, v noci,...) chcete udělat snídani (oběd, večeři, druhou večeři, třetí večeři, ...), otevřete lednici a tam neni ale vůbec NIC. Někde v koutku se tam krčí sklenička kyselých okurek a zbytek másla, možná ještě něco mléka. Do nejbližšího obchodu bych musela dojet MHD tak 20 minut a hlavně bych se taky musela oblíct, což převážilo nad veškerým hladem. Naštěstí se někde pod obalem od sýra schovávala čtvrtka zbylého droždí od minula, tak jsem se rozhodla, že rodinu překvapím domácím, ještě teplým pečivem.

neděle 26. srpna 2012

Zázvorové sušenky


Marně se snažím přijít na důvod, proč že jsem tyhle sušenky pekla. A taky se moje mysl bouří proti tomu, abych tu narovinu napsala, že jsem měla prostě neovladatelnou chuť na něco sladkýho.
No dobře, a teď když je to venku, můžeme se konečně pustit do té praktické části.

neděle 5. srpna 2012

Koláč s třešněmi a skořicovou drobenkou


Myslím, že tímto receptem úspěšně zakončuji mojí letošní třešňovou sezónu. Stydím se, protože jsem ani jednou nekoupila višně, ale když já jsem na ně prostě nenarazila!
Poslední dobou se u nás doma docela střídají návštěvy a zjistila jsem, že každá rozhodně ocení, když máte vlastnoručně upečeno něco sladkého. Navíc tady jde i o ten váš vnitřní pocit. Já třeba peču nejenom protože mě to baví. Neznám lepší pocit, než když se dívám na někoho, kdo zrovna jí něco co jsem upekla, a po tváři se mu postupně rozlévá takový ten blažený výraz. A to je to, proč v tom pořád pokračuju. Protože je to pro mě největší odměna :)  

pondělí 30. července 2012

Koláč s čokoládovou pěnou a malinami

Takže jsem zpátky z mrazivého Norska a se mnou i nový recept! 
Tentokrát mě poprosila mamka, že jí přijde návštěva a jestli bych nemohla něco upéct. Bohužel (možná bohudík) moje maminka moc pečící geny po babičce nezdědila (asi to přeskakuje generaci). Myslím, že o první a poslední dort, co se kdy pokusila, byl k mým druhým narozeninám. Pekla piškot se šlehačkou a ovocem, piškot se jí srazil a šlehačka nevyšlehala. Ale bylo to rozhodně pečený s láskou, a já stejně snědla cokoliv co jsem měla na talíři, tak co. :)
No každopádně, návštěva nakonec na poslední chvíli nedorazila, tak jsme ho doma teda "bohužel" museli sníst sami. 
Tenhle koláč je fakt pecka. Myslím, že se mi dlouho nic tolik nepovedlo :)

úterý 17. července 2012

Croque Monsieur

Pořád vzpomínám na ty dny po škole, kdy jsme s mojí BFF Denisou chodily do Palladia. Někdy jsme skončily v Au Gourmand dole v přízemí, kde mají naprosto fenomenální věci. Bohužel taky dost drahý, ale když tak na ty vystavený kousky koukáte, vaše peněženka je najednou o stovku za kousek dortu lehčí. Ani nevíte jak! Ale stojí to fakt za to. My jsme si nejčastěji dávaly Croque Monsieur s pražskou šunkou nebo s tuňákem.
Croque Monsieur je francouzská obdoba zapečeného toustu se sýrem a šunkou. Má nespočet variací a ve Francii je velmi oblíbený. Croque znamená ve francoužštině "křupavý", monsieur znamená "pán". (Křupan, hahaha :D)
No nic méně jsem na to včera dostala takovou chuť, že jsem se zase pokusila vařit. A nedopadlo to vůbec špatně!

neděle 15. července 2012

Skotské máslové sušenky (Scottish shortbread biscuits)

Takže tohle je další druh sušenek, o které mě prosil brácha než odjel na vodu. U nás doma jsou asi nejoblíbenější, i když to jsou vlastně jenom jednoduché sušenky bez čehokoliv navíc. A v tom to asi právě je! Chutnají skoro jako ty pravé z Marks&Spenceru, což je docela úspěch, jelikož ty Spencerovské jsou prostě nejlepší.

Chocolate chip cookies

Brácha jel teď na dva týdny na vodu pod stan a prosil mě, jestli bych mu něco neupekla s sebou. Rozhodla jsem se tedy pro dva druhy sušenek, protože sušenky miluju a co do přenosnosti a skladovatelnosti jsou prostě nepřekonatelný.

Jogurtový koláč s meruňkami a mandlovou drobenkou

(hahaha v té lžičce jsem vidět!) :D
Naše první úroda meruněk ze zahrádky byla zužitkovaná právě na tenhle koláč. Recept už mám hrozně dlouho, bohužel si vůbec nepamatuju odkud.
Koláč vám bude sympatický právě proto, že svojí kuchyňskou váhu klidně můžete nechat ve skříni a k odměřování ingrediencí vám bude stačit pouze kelímek od jogurtu, který jste právě spotřebovali. Navíc je fakt mimořádně snadný na přípravu.
Ve výsledku mi docela chutnal, byl šťavnatý a měl většinu, co by měl obyčejný koláč mít. Není to nic extra, ale rozhodně neurazí :) 
Jen si dávejte pozor na dobu a stupeň pečení, já pekla 35 minut a ve výsledku jsem to musela dopékat v alobalu. Koláč je z kategorie mokrých, ale mě to nějak nesedělo, přišlo mi to až moc "mokré".

pondělí 9. července 2012

Věnečky z odpalovaného těsta

Zbytek jahod v ledničce, recept který chci vyzkoušet už asi dva roky a totální nuda mě vyburcovali k dalšímu zdokonalování sebe sama v oblasti cukrářské. Tentokrát jsem se vrhla na věnečky z odpalovaného těsta. Odpalované těsto jsem zkoušela poprvé asi v jedenácti letech, ale dopadlo to dost tragicky, takže jsem se mu pět let zatím úspěšně snažila vyhnout. No nic méně, staré křivdy k odpalovanému těstu nechme stranou, myslím že dneškem jsem za nimi udělala tlustou čáru.

Musím se velmi skromně pochválit, tyhle věnečky jsou totiž tak dobrý! Sice jsem možná trochu ošidila krém, jelikož jsem neměla po ruce šest žloutků navíc a udělala jsem krém z pudinku, ale myslím že ve výsledku není poznat rozdíl.


Focaccia

Tak jsme se s mým druhem zase jednou pustili do vaření. A opět to nebylo až tak lehký. Řeknu vám, pokud nemáte pekárnu nebo robota, kteří by za vás to těsto vypracovali, tak si dáte pěknou posilovnu.Ve finále to dopadlo výborně, až na nevzešlý první kvásek, příšerný hlad, večeři v deset (i to je na nás ale občas dost brzo),  těsto všude po podlaze, po kuchyni, ve vlasech, na psovi...
Ale výsledek stál rozhodně za to. Zase jsem si jednou připomněla neskutečnou Itálii, a o to tu šlo. 

Focaccia je obdoba italského chleba. Je placatý a těsto je velmi podobné tomu na pizzu. Může být doplněná o různé bylinky, olivy, sýry a zeleninu, ale základní verze je pouze se solí a olivovým olejem. My jsme vyzkoušeli verzi s černými olivami a rozmarýnem, vřele doporučuji!

pátek 6. července 2012

Bruschetta al pomodoro

Nevím, nikdy jsem nepřirostla k vaření tolik jako k pečení. Možná taky pro to, že mám sladký radši. Pečení mi přijde jednodušší, nemusíte zdaleka tolik pracovat s kořením a výslednými nuancemi chuti. Umění péct je super. Umění vařit, to už je něco.
No rozhodně, pokud si vzpomínáte na můj italský chléb Pane o 2 články níže, dneska jsem udělala rodině k snídani takovou variaci na den starý chleba. A vyšlo to fakt výborně!

Dánský borůvkový koláč/dort

  V původním názvu tedy Danish cheese blueberry cake, ale jelikož mám ve zvyku méně složitě vypadající dorty degradovat na koláče, bude to prostě koláč. To se totiž občas poštěstí, že se doma bez varování najednou objeví přes kilo borůvek. Zhruba na hodinu jsem se tedy stala surfujícím maniakem a projížděla na internetu borůvkové recepty o sto šest.
Výsledek podle mě stojí za to, ale počítejte s tím, že to ze začátku bude rozhodně dost zvláštní. Je to asi hodně věc chuti. Táta se mohl utlouct, zatím co mamce moc nechutnal ten krémový střed... Teda já když jsem poprvé ochutnala, napadlo mě jen: "Co to sakra je?!" Postupně jsem ale tála, jak jsem se s dalšími a dalšími sousty dopracovávala ke kraji, až jsem na konec v rajském opojení dojedla poslední drobeček (a šla si dát další kousek).
(Čímž mě napadá, že moje předsevzetí, že z každého výtvoru co upeču si dám jen jeden kousek se mi opravdu nedaří plnit)

Italský chléb - Pane aneb první příspěvek

 Pane classico je tradiční italský selský chléb. Je velmi podobný Pane Toscana, jen se v toskánské verzi nepřidává do těsta sůl. Osobně mám radši pořádný tmavý chléb, ale jednou za čas si ten bílý dám s radostí :).
Hlavně můj brácha ho absolutně miluje, a jelikož už delší dobu žebronil o upečení, byla to jasná volba na ranní chléb.