Srpnová výzva The Daring Bakers: Pâte à Choux

Kat of The Bobwhites was our August 2012 Daring Baker hostess who inspired us to have fun in creating pate a choux shapes, filled with crème patisserie or Chantilly cream. We were encouraged to create swans or any shape we wanted and to go crazy with filling flavors allowing our creativity to go wild!

Tolik asi k blog-checking lines. Srpnovou výzvu The Daring Bakers pro nás připravila tento měsíc Kat z blogu The Bobwhites. Měli jsme za úkol vytvořit Pâte à Choux nebo-li odpalované těsto, jakéhokoliv tvaru naplněné jakýmkoliv krémem. Za vzor pro nás vytvořila krásné labutě, a mně se tolik líbily, že jsem se rozhodla tvary neměnit. 

Tohle je v pořadí moje třetí výzva The Daring Bakers. Tentokrát jsem na výzvu nebyla sama, jelikož mi pomáhala moje druhá drahá polovička, a bez ní vůbec nevím, jestli bych to nervově zvládla. Krásně jsem si totiž představovala, jak si s labutěmi vyhraju, jak je naplním nejrůznějšími nejlepšími krémy a vůbec. Nakonec jsem supěla zpocená nad druhou várkou odpalovaného těsta, protože první úspěch dopadl asi takhle:

Švestkový kynutý koláč

Na začátek vám musím ujasnit jednu věc. Nenávidím koláče z plechu. Připomínají mi typickou českou buchtu, co dům dal, hlavně to všechno splácat dohromady. Proto většinou i tradičním koláčům dávám kulatou formu, ale tentokrát jsem podlehla. Ne plechu, ale tátovi. 

Aby bylo jasno, můj táta naprosto miluje švestkový kynutý koláč. Pořád mi básnil o tom, jak ho dělala jeho babička a jak snědl půl plechu na posezení (neuvěřila jsem, dokud jsem to neviděla na vlastní oči :D). Když děda před dvěma týdny začal z chaty vozit asi tuny švestek, svolila jsem, že tátovi koláč udělám, ale kulatý. Načež se roztrhla hádka, ze které jsem vyšla jako poražený. Takže je teda z plechu, no. 

Domácí housky

Asi taky znáte tu situaci, kdy ráno (odpoledne, večer, v noci,...) chcete udělat snídani (oběd, večeři, druhou večeři, třetí večeři, ...), otevřete lednici a tam neni ale vůbec NIC. Někde v koutku se tam krčí sklenička kyselých okurek a zbytek másla, možná ještě něco mléka. Do nejbližšího obchodu bych musela dojet MHD tak 20 minut a hlavně bych se taky musela oblíct, což převážilo nad veškerým hladem. Naštěstí se někde pod obalem od sýra schovávala čtvrtka zbylého droždí od minula, tak jsem se rozhodla, že rodinu překvapím domácím, ještě teplým pečivem.

Zázvorové sušenky

Marně se snažím přijít na důvod, proč že jsem tyhle sušenky pekla. A taky se moje mysl bouří proti tomu, abych tu narovinu napsala, že jsem měla prostě neovladatelnou chuť na něco sladkýho.

No dobře, a teď když je to venku, můžeme se konečně pustit do té praktické části.

Koláč s třešněmi a skořicovou drobenkou

Myslím, že tímto receptem úspěšně zakončuji mojí letošní třešňovou sezónu. Stydím se, protože jsem ani jednou nekoupila višně, ale když já jsem na ně prostě nenarazila!

Poslední dobou se u nás doma docela střídají návštěvy a zjistila jsem, že každá rozhodně ocení, když máte vlastnoručně upečeno něco sladkého. Navíc tady jde i o ten váš vnitřní pocit. Já třeba peču nejenom protože mě to baví. Neznám lepší pocit, než když se dívám na někoho, kdo zrovna jí něco co jsem upekla, a po tváři se mu postupně rozlévá takový ten blažený výraz. A to je to, proč v tom pořád pokračuju. Protože je to pro mě největší odměna :)